Naše charakteristika vily

VILA

Pokud budu charakterizovat rozdíl mezi vilou a rodinným domem, tak oba druhy staveb se dnes málo rozlišují, ačkoliv každý pochází z jiného základu. Zatímco rodinný dům plnil od pradávna utilitární funkci bydlení, která byla na venkově často doplněna o hospodářství a ve městě o dílnu nebo obchod, vila plné vedle základních funkcí k bydlení také funkci reprezentativní a společenskou.

Na rozdíl od rodinného domu je vila zasazena do přírodního kontextu, do zahrady. Právě kontext okolí a zapojení domu do koncepce okolí vytváří z vily jedinečný druh zážitku, který si její majitel může nejen užívat, ale při společenských příležitostech jej také propůjčit rodině, přátelům, nebo obchodním partnerům. Krása, prostor, zahrada a soukromí jsou základními momenty, které by vila měla sledovat. Na rovinatém pozemku o poměrně příznivé rozloze bude umístěna vila tak, aby co možná nejlépe komunikovala s možným prostředím zahrady. Zahrada samotná doplňuje okolní krajinu vhodným způsobem.

Příjezdová cesta, pozemek a zahrada.

Po odbočení z příjezdové ulice najedou kola automobilu na mlatový povrch a po několika metrech zastaví před kovovou branou s kamennými sloupy. Vjezd je lemován vzrostlými stromy a po levé ruce je v malé kapličce instalován intercom s kamerovým systémem. Brána se otevírá a naskýtá pohled na úvodní scenérii.

Téměř sto metrů dlouhá alej se mírně stáčí, střídá skupiny stromů, které přecházejí v menší háj s otevřenými travnatými plochami. Na konci průhledu aleje vítá návštěvníka malý dům - hospodářské stavení. Po pravé ruce míjíme bíle svítící ohrady pro koně. Před domkem se cesta prudce stáčí doleva. Domek necháváme za sebou a poprvé se odhaluje výhled na vilu. Ta se po chvíli skryje za skupinou stromů. Vůz pak dojíždí ke krytému vstupu. 

Řidič zaparkuje vůz do průjezdného stání, zatímco návštěvník, nebo uživatel vchází dveřmi do domu. Z domu se odjíždí opět zadní brankou, tedy průjezdem krytého stání. Obslužný prostor tak vytváří jakýsi malý dvůr, který je světem sám pro sebe. Je to intimní kout zahrady plný ruchu.

Druhá alej nechává již dům za zády a neskýtá při odjezdu žádné zvláštní výhledy, jen krátký přejezd přes kamenný most skýtá výhled na jedinečnou scenerii jižní zahrady, která se zrcadlí v hladině klidné vodní plochy lemované jemně střiženým trávníkem a rákosem. Za mostkem je leknínové a rákosové jezero. Před vraty je opět menší háj, za kterým se skrývají kovová vrata.

Celý pozemek je oplocen živým plotem. Návštěvníci vily si užívají především zahrady otočené k jihu. Její anglický charakter tvoří negeometrická struktura, silueta stromů, drobné skupiny stromů s menšími architektonickými a sochařskými díly. Dobře udržovaný trávník je sám o sobě cestou a park obklopující vilu tak nepotřebuje zvlášť vyčleněných cest. Soukromá zákoutí, která zahrada nabízí pod korunami košatých stromů, v zahradních prvcích a drobných stavbách je doplněna otevřeností volné, mírně zvlněné zatravněné plochy.

Scenérie je doplněna velkou vodní plochou na jejímž konci je postaven kamenný most se dvěma oblouky, který dělí otevřenou vodní hladinu s malým ostrovem od hladiny rákosového a leknínového jezírka. Zahrada se stájí, psincem a salaší se skrývá za živým plotem, silnicí a bíle natřenou ohradou. I zde je menší vodní plocha. Tráva je zde vesměs spasená a na mnoha místech prosvítá zem. Pod stromy se před sluncem skrývají koně a ve stínu hospodářského stavení spí unavení psi.

Vila

Dům v zahradě může mít vlastně jakýkoliv charakter supermoderní, stejně jako klasický. Důležitým požadavkem je nutnost uspořádání bydlení v přízemí. Patro v domě může být zřízeno vlastně jen z hlediska estetického. Jeho faktické využití může být jak pokoje pro hosty tak pro rodinu. Zádveří by mělo mít dostatek úložného prostoru a samostatnou komoru. U vstupu stačí pouze přístřešek na auta a oddělené stání automobilu od vstupu do domu. Garáže by měly být stranou, aby nenarušovali pohled na hlavního vstup. Za zádveřím musí navazovat společenská hala se schodištěm a krbem. Zde by se měla odehrávat hlavní část společenského života, který se může přelít maximálně do obývacího pokoje, nebo do pracovny.

Kuchyně s jídelnou může být více soukromým a chodba k ložnicím je pro návštěvy absolutní tabu a musí tak být od haly naprosto oddělena. Z haly je přístupná pracovna se samostatným sociálním zázemím a může mít  tajné dveře s ložnicí. Z haly je přístupný obývací pokoj s velikým krbem a výstupem na terasu. Zde je nezbytný kontakt se zahradou. Z haly je přístupná také kuchyň s jídelnou, která má rovněž přístup na terasu. Na kuchyň musí navazovat špižírna. Z haly je přístupná předsíň s umyvadlem a záchodem pro hosty. V zadní části haly je pak přístup do soukromého traktu s ložnicemi. Zde jsou za chodbou umístěny ložnice, každá se samostatným sociálním zázemím. Každá ložnice by měla mít také svou šatnu. Na chodbě pak bude sklad prádla a komora. Z haly jsou také po schodišti a galerii přístupné také dvě horní ložnice se samostatným sociálním zázemím.

A nezapomeňte na  zázemí pro hospodyni!